SDH HUKVALDY, založeno 1897

Staré pořekadlo praví: „Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán“. Od pradávna oheň lidem sloužil. Poskytoval teplo, umožnil připravovat pokrmy, mýtit lesy a tím získávat půdu, tavit rudu. Když však oheň neovládl, tento živel mu způsobil velké škody. Obydlí, hlavně ve vesnicích, byla vesměs dřevěná, krytá došky nebo později šindelem, při požárech lehla popelem. Lidé se snažili těmto pohromám bránit. To vedlo ke vzniku směrnic, nejdříve ve velkých městech, postupně v malých a také na vesnicích.

 

           Císařovna Marie Terezie vydala v roce 1751 patent, kterým byl vyhlášen „Řád k hašení ohně pro města dědiny markrabství moravského“. Její následník, císař Josef II. vydal požární řád, a to v roce 1785 pro Čechy a v roce 1787 pro Markrabství moravské a Vévodství slezské. Ten už podrobněji stanovil povinnosti obyvatelstva při požárech, zejména řemeslníků. Dohled nad dodržováním měla každá obec prostřednictvím starosty a v případě řemeslníků to byly jednotlivé cechy. Také byla uložena povinnost sousedské výpomoci při hašení požáru, jeho ohlášení. Trvalo to ještě celé století a pak vznikl dobrovolný hasičský sbor i v naší obci.

 

         V roce 1887 měla tehdejší obec Sklenov, což byly Hukvaldy a oba Sklenovy, 16 usedlostí malorolníků, ostatní byli domkaři, řemeslníci.  Obecní zastupitelstvo v čele se starostou Janem Smolíkem spolu s několika vlivnými osobami ustavili sdružení, které řešilo problém požadavku správních i politických úřadů na založení hasičských sborů ve vesnicích.       

 

         Jednohlasně bylo rozhodnuto hasičský sbor založit. Přípravných prací se ihned ujal starosta Jan Smolík, a to za významné pomoci nájemce pivovaru Josefa Junga a jeho syna Josefa Junga mladšího. Rady poskytl starosta hasičské župy severovýchodní Moravy Josef  Janoušek a také profesor příborského gymnázia Ludvík Rudolf. Župa podpořila vznik sboru i finančně a to částkou 200 zlatých, kterých by mělo být použito na nejnutnější vybavení.

 

         Na 21. května 1887 byla do hukvaldského hostince U Gobrů (dnes hotel Hukvaldy) svolána ustavující schůze. Na ní byl zvolen první výbor: starosta obce Jan Smolík, nájemce pivovaru Josef Jung st., jeho syn Josef Jung ml., nadlesní František Ručka, rolník František Ermis z Horního Sklenova, obchodník František Červenka, stolař Rudolf Červenka, hostinský Jan Marek. Jan Smolík se stal prvním starostou sboru.  Náčelníky byli zvoleni Josef Jung st. a Adolf Lihotský.  Sbor měl ve svém počátku 61 členů a také nejnutnější vybavení pro zásah proti ohni. – 8 berlovek a ruční stříkačku. Členové sboru začali cvičit a také byly ustaveny noční hlídky.

 

          O 10 let později, v roce 1897, začala stavba požární zbrojnice. Výstavbu si vyžádalo rozšíření hasičské výzbroje, kupříkladu modernější čtyřkolové dvouproudové stříkačky.                Hasiči se zprvu scházeli v pivovarské bednárně, nářadí a stříkačku měli uskladněnou v kočárovně pivovaru.  Stavba zbrojnice byla umístěna na pozemku arcibiskupství, tehdy za působení arcibiskupa Theodora Kohna. Byla to jednoduchá stavba s dřevěnou kostrou vyplněnou zdivem, tak, jak stojí dodnes. Členové sboru si postupně pořídili stejnokroje a doplňovali výzbroj. Finance získávali z různých kulturních akcí, které organizovali a také z darů od příznivců. Brzy po vzniku hasičského sboru byla mladým členem Janem Návratem, který byl určen trubačem, založena dechová kapela, velmi úspěšná.